Love your boss! (KangTeuk for Angel-Teuki)

6. července 2012 v 17:00 | Kyu |  Na přání
Yatáá, konečně jsem to po...no asi dvou-třech týdnech dopsala :D a jelikož na mě Kao pořád tlačila, abych to už zveřejnila, tak jsem to nestihla po sobě přečíst..musíte omluvit mé chyby :(:D Tahle povídka je věnována Angel-Teuki, tak snad se ti bude líbit. :)


Naposledy jsem se upravil v zrcadle, zhluboka se nadechl a rozešel se do ředitelovy kanceláře. Lehce jsem zaťukal na dveře a čekal, jestli mě někdo vyzve dál. Čekal mě první den v mé nové práci. Byl jsem spisovatel a zrovna teď jsem si našel místo pro místní noviny "Korean news", ve kterých jsem měl hlavní články. Dva roky jsem střádal své plány, abych jednou mohl napsat svou vlastní knihu. Doufal jsem, že teď už se to konečně podaří.

"Vstupte" ozvalo se z druhé strany dveří. Pootevřel jsem a nakoukl dovnitř. U stolu seděl velký muž. Měl tmavě hnědé vlasy a vypracovanou postavu. Většina lidí by se ho bála, ale mě přišel tak nějak hodný. Když ke mně zvedl pohled, srdce se mi rozbušilo a já zjistil, že můj první dojem je správný. Věděl jsem, že je to dobrý muž.
Mávl rukou, abych se posadil. Učinil jsem tak a nervózně si přehodil nohu přes nohu.

"Tak pane Jungsoo. Doufám, že vám nebude vadit oslovení. Pokud ano, stačí říct." promluvil poprvé tmavovlásek. Srdce mi poskočilo nad úžasem z jeho krásného hlasu. Stydlivě jsem se ošil.
"V pořádku." odpověděl jsem tiše. Tmavovlásek jen přikývl.
"Myslím, že jste dobrý kandidát na tohle místo a věřím tomu, že se vám bude dařit. Tímhle bych vás chtěl přivítat v mé firmě. Jmenuji se Kim Youngwoon, ale říkejte mi Kangine." nádherně se usmál a natáhl ke mně ruku. Lehce jsem ji stiskl a rozpačitě se na něj usmál.
"Děkuju." šeptl jsem. Kangin přikývl a podal mi pár složek.
"Doufám, že vám nebude vadit, že začnete hned zítra. Tady máte pár témat, o kterých by jste mohl něco napsat. Potřebovali bychom to ale už do zítřka, protože zítra vychází další 'Korean news'."
"Nevadí." vzal jsem si složky a tiše kráčel za Kanginem, který mě vedl neznámo kam.

Po chvilce jsme došli do menší kanceláře, která byla naprosto nádherně zařízená. Žaluzije byly asi dost drahé a ten výhled z okna mě naprosto uchvátil. U okna se nacházel luxusní psací stůl s počítačem a lampičkou. Měl tři šuplíky. V rohu místnosti se nacházela velká lampa, i když tu byl i krásný lustr. Pár rostlin, hebký koberec, ale mě se stejně nejvíce líbil ten výhled.

"Tohle je vaše kancelář. Budete si to tady moct zařídit jak vám to bude vyhovovat. Od zítřka už je jen vaše." usmál se tmavovlásek. Znovu jsem se rozhlédl po velké místnosti a nemohl věřit svým očím. Bylo to jako sen. Měl jsem svou vlastní kancelář, snad i hodného a dost pohledného šéfa a dokonce jsem dělal práci, kterou tak moc miluju.
"Zatím se tady porozhlédněte a kdyby jste něco potřeboval, tak jsem u sebe. A pokud už budete chtít, tak dneska už můžete domů. Ale hlavně nezapomeňte na ty složky. Opravdu na zítřek potřebujeme alespoň jeden sloupek." mrkl na mě a než jsem stihl jakkoliv zareagovat, zmizel za dveřmi své kanceláře.

Vyhrnul jsem si rukáv od saka a košile, a podíval se na hodinky. Bylo půl 11 a já usoudil, že to teda doopravdy zabalím a půjdu si domů udělat oběd a pomalu začít psát něco z těch témat. Naposledy jsem se porozhlédl po 'své' kanceláři, tiše se s ní rozloučil a slíbil jí, že zítra zase příjdu. Raději jsem se šel ještě ohlásit, tedy spíše rozloučit se šéfem.
Lehce jsem zaklepal na dveře a on mě pozval dál.

"Promiňte, že ruším. Jen jsem chtěl říct, že už odcházím." vydal jsem ze sebe tiše. Kangin se usmál a přikývl.
"V pořádku Jungsoo. Nemusíte mi to ohlašovat." mrkl, ale zavolal mě k sobě.
"Dám vám mé soukromé číslo, kdyby jste něco potřeboval." řekl a začal psát černou propiskou na kousek papíru.
"Neztraťte ho." zadíval se mi do očí a papír mi vložil do dlaně.
"Neztratím." řekl jsem jako nějaký robot. Jako by mě omámil. Prostě to ze mně vyšlo automaticky. Rychle jsem si strčil papír do kapsy a snažil se z tama co nejrychleji odejít.

Jakmile už jsem seděl bezpečně v autě, zhluboka jsem si oddychl. Cítil jsem se takřka nesvůj, i když jsem k tomu nějak moc velký důvod neměl. Utřel jsem si kapičky potu z čela, rozepl si sako a poté už se rozjel domů. Snažil jsem se na tu divnou 'scénu' s telefoním číslem zapomenout.

***

Když jsem přijel domů, rychle jsem ze sebe vyslékl ty otřesný hadry a přeslékl se konečně do normálních kalhot. Pak jsem si nachystal něco lehkého na oběd. Musel jsem si hlídat váhu, takže jsem jedl jen takové ty zdravé jídla, ale nikdy jsem žádný hamburger nebo pizzu neodmítl. V klidu jsem popapal, lehl si na pohovku a vytočil číslo mého nejlepšího přítele. Chvilku jsem to nechal zvonit a čekal, jestli to vezme.
"No konečně. Už jsem myslel, že tady vyležím důlek." vyjekl jsem, když se z druhé strany ozval Kyuův hlas.
"Prosím, prosím, že i s Minniem dojedete?" prosebně jsem zakřičel do telefonu.
"Jupíí" vypískl jsem nakonec a hovor položil. Rychle jsem uklidil nádobí a čekal, až Kyu dorazí.

Po čtvrt hodině jsem uslyšel zvonek u dveří. Rychle jsem k nim vyrazil a prudce je otevřel. Přede mnou stál hnědovlasý, vysoký kluk, s krásnou tváří a vedle něj postával menší černovlásek s roztomilýma šraňkama. Prsty měly propletené a oba se sladce usmívali. S širokým úsměvem jsem je oba naráz obejmul a přitiskl k sobě.
"Teukie..." vydechl udušeně Minnie. Zapomněl jsem na to, že je menší než já, takže se jeho hlava nacházela někde na mé hrudi. Za to Kyu mohl aspoň trošku dýchat, protože byl z nás tří nejvyšší.

Pustil se je a oba dva, jako nějaké dvojčata, si začali upravovat vlasy.
"Jste paka fakt." zasmál sem se a to už jsem seděli u mě na pohovce. Kyu vytáčel číslo na našeho kamaráda Yesunga, protože jsme se rozhodli, že půjdeme 'zapařit' do nějakého klubu. Jakmile došel i Sung a Wookie, mohli jsme vyrazit. Cestou jsme se pořád smáli a probírali samé blbosti.
Nakonec jsme došli do nějakého, kupodivu gay klubu, který se jmenoval 'pink bunny". Tenhle klub samozřejmě vybral Minnie, protože ho strašně upoutaly růžové světýlka.

Vešli jsme dovnitř a nestačili se divit. Všude se vlnili polonazí kluci, kterým mohlo být tak nanejvýš 20. Všichni jsme na ně čuměli jako smyslů zbavení, avšak mě upoutal naprosto někdo jiný. Zahlédl jsem povědomé tmavě hnědé vlasy. Vykulil jsem na něj oči. Zrovna se na mě otočil a já se šíleně zastyděl. Věděl jsem, že musím vypadat jako rajče. Byl to Kangin. Sakra, co on tady dělá? Je snad na kluky? OMO! On je na kluky! vedl jsem si svůj monolog v hlavě. Kangin se na mě sladce usmíval a kývl mi na pozdrav. Vyplašeně jsem se na něj taky usmál a to už mě kluci naštěstí táhli k baru, z něhož jsem na něj nemohl vidět.

Posadil jsem se na barovou židličku a objednal si drink, jako všichni ostatní. Barman mi ho nachystal a položil ho přede mně. Trochu jsem si srkl a zjistil, že je opravdu výborný. Usmál jsem se nad tím.
"Hej Teukie." zavolal na mě někdo. Otočil jsem se a uviděl Kyuhyuna a Sungmina, jak spolu tančí.
"Pojď za náma." křikl Minnie a vlepil Kyuhyunovi vášnivý polibek.
"Ne díky." zašeptal jsem a raději se vrátil ke svému drinku. Chvilku jsem z něj pomalu upíjel, když v tom se za mnou ozval povědomý hlas.

"A se mnou bys šel?" prudce jsem se otočil a málem 'napálil' do toho, kdo to řekl. Vyjukaně jsem mu hleděl do očí a málem se 'utopil' drinkem.
"eh vy..já..to.."
"Tak půjdeš se mnou tančit?" zeptal se mě a jeho hnědé očka se rozzářily. Nemohl jsem mu odolat, i když jsem se cítil naprosto trapně. Napřáhl ke mně ruku a já ji stydlivě přijal. Vyšli jsme na parket a Kangin si mě k sobě přitáhl. Vzal mě za ruce a položil mi je okolo jeho krku. Pak mi své položil na boky a opatrně se začal pohybovat. Připojil sem se k němu, i když jsem měl srdce skoro až v krku.
"Uklidni se" zašeptal a mě se na krku objevila husí kůže. Přitáhl si mě víc k sobě a tím mě donutil se na něj 'nalepit'. Přejel mi rukama po zádech. Chytl mě za zadek a já se na něj nechápavě podíval.

"Tohle nesmíme!" vyjekl jsem. Naštěstí to asi nebylo zase až tak hlasité, protože se na nás nikdo nepodíval. Kangin se ode mně odtáhl a chápavě se na mě podíval.
"Nejsme v práci, takže tohle není nic, co bychom nemohli dělat." usmál se.
"Ale já...vždyť...neznáme se." vykoktal jsem ze sebe.
"Můžeme se poznat." zašeptal a znovu se ke mně přivinul. V tom jsem zahlídl Kyua. Naznačil jsem mu, aby mě vysvobodil. Kyu ke mně přišel, ale jen se usmál a zase někam zmizel. Až budeme doma, tak tě zabiju! postěžoval jsem si v duchu.

"Kanginnie, to vážně nemůžeme." vyletělo ze mně, aniž bych si uvědomil co. Kanginnie? Opravdu? Už mu jako budeš tykat? Teuku prober se!
"To je sladké." usmál se a vlepil mi pusu na tvář.
"Na tohle vážně nemám. Jsi můj šéf a já sotva nastoupil do práce. Nemůžu si dovolit být vyhozen. Né kvůli tomuhle, co stejně neskončí dobře." řekl jsem mu, vymanil se z jeho sevření a odešel domů.

Jakmile jsem došel, plácl jsem sebou na postel. Zavřel jsem oči a do minut usnul.
Ráno, když jsem se probudil, bylo kolem 5. Rychle jsem si sedl ke stolu a začal se přehrabovat ve složkách a papírech, které jsem měl na stole. Musel jsem napsat ne článek a úplně jsem na něj zapomněl. Nakonec jsem si tedy vybral téma: "Nezáleží na orientaci, ale na povaze a srdci člověka"
Tohle téma bylo pro mě jako dělané. Zbývaly my 3 hodiny, abych to napsal, upravil a poté se nějak dostal do práce. Samozřejmě jsem se musel ještě přesléct, umýt a posnídat.

Naštěstí jsem to stihl za včasu. Do práce jsem dorazil o půl 8, takže jsem měl ještě půl hodiny k dobru. Přivítal jsem se se svou kanceláří a sdělil jí, že doufám, že spolu budeme dost dlouho. Zapnul jsem si počítač, napsal Kyuhyunovi sms, ať na mě po včerejšku myslí, že jdu zanést papíry šéfovi. Poté jsem ještě napsal ostatním, co s námi včera byli, abych věděl, že se jim nic nestalo. Vzal jsem složky, můj článek a zmířil ke dveřím Kanginovi kanceláře.

Když jsem ale před něma stál, zarazil jsem se. Nevěděl jsem, jak se mám před ním chovat. Nevěděl jsem, jak s ním mám mluvit. Ale nakonec jsem se rozhodl, že je to jeho vina, takže to bude mít těžší spíše on. Lehce jsem zaklepal na dveře a Kangin mě pozval dál.
Posadil jsem se a podal mu složky, které mi včera dal.
"Vidím, že jste si vážně něco vybral." usmál se a zadíval se na stoh papírů v mé ruce. Podíval jsem se na svou ruku a přívětivě se usmál, jako kdyby se nic nedělo.
"Ano. Vybral jsem si." řekl jsem a podal mu papíry. Bylo poznat, že mnou vybrané téma Kangina zaskočilo, ale po chvilce už se zase usmíval.

"Moc ti děkuju." řekl a v tom jsme se oba zarazili. On mi tykal.
"Já no, pro..já." koktal.
"Dobrý, mě to nevadí." šeptl jsem a Kangin se alespoň trochu uklidnil.
"Víš, chtěl bych se za včerejšek omluvit. Byl jsem už trošku víc napitý a to se mnou dělá divy. Opravdu se omlouvám."
"Takže jsi to nemyslel vážně?" zeptal jsem se ho a cítil jsem se trošku zklamaně.
"Jen kdyby jsi chtěl." zašeptal. Nechápavě jsem se na něj podíval. Kangin vstal, obešel stůl a stoupl si přede mně. Zadíval se mi do očí a položil mi ruku na tvář. Lehce po ní přejel a poté se naše rty spojily. Jakmile jsem poprvé ucítil jeho měkké a sladké sny, v břiše jsem zaregistroval malé šimrání. Motýlci? Opravdu je možné, abych cítil motýlky?

Kangin si vyžádal vstup a já pootevřel rty. Naše jazyky se navzájem dotkly a to už začala vášnivá hra. Třely se o sebe, proplétaly a já se cítil naprosto jinak. Jako kdybych uměl létat. Nevěděl jsem, co to se mnou je, ale bylo to něco neskutečného a já chtěl víc.
Kangin to zpozoroval. Nadzvedl mě, shrnul všechny věci z jeho stolu a položil mě na něj. Vyslékl mi sako a poté i košili a já ho nepřestával líbat. Zajel mi rukou do kalhot a jemně se otřel o můj penis. Cítil jsem, jak se rychle zvedl a zastyděl se.
"V pořádku." šeptl do polibku. Rozepl mi pásek a já mu mezitím sundal vrchní část oděvu. Mé kalhoty už byly u kolen a já ucítil, jak k nim míří i moje boxerky.

Po chvilce jsem na NĚM ucítil Kanginovy rty. Bylo to tak příjemné, že mě to dostávalo do úzkých. Chvilku si s ním jen tak pohrával a olizoval ho. Sundal si kalhoty a z ničeho nic se na jeho penisu objevil kondom. Shrnul jsem ze stolu zbytek věcí a položil se na něj. Nadzvedl jsem nohy a Kangin ho do mě opatrně strčil. Sykl jsem bolestí. Věděl jsem, že by bylo lepší, kdyby mě na to první připravil, ale nechtěl jsem čekat. Musel jsem ho mít hned teď.
Po chvilce už do mě ale přirážel. Našel to místečko, které mi dopřávalo tak úžasnou euforii. Vzdychal jsem jak jen jsem mohl a úplně zapomněl na to, že nás někdo může slyšet. Bylo mi to jedno. Byl jsem tady s ním a to mi stačilo.

Po pár zásunech se Kanginnie udělal a já ucitil v mém zadečku rozlévající teplou tekutinu. Vytáhl ho ze mně a poté se přesunul k mému pasu. Netrvalo to dlouho a díky jeho rtům jsem se udělal taky. Všude byla bílá tekutina a já se je zastyděl. Snažil jsem se to utřít, ale Kanginnie mou ruku chytl, přiložil si ji na pas a svou mi prohrábl vlásky. Něžně mě políbil.
"Bude to znít divně, ale je možné, že jsem do tebe zamilovaný?" zeptal se mě a mé srdce mi málem vyletělo z těla štěstím. Taky jsem to tak cítil. Přikývl jsem. Přiložil jsem své rty na jeho a tiše do nich šeptl 'je'.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 6. července 2012 v 17:20 | Reagovat

Omo!:) Honey!:) Ano musela jsem na tebe tlačit jinak bys tu seděla ještě do zítra!;) Hehe!;) Mno jako to bylo naprosto Cute!:) A uplně živě si představuji Minnieho a Kyua jak paří!:) Bože!:) Sexy!!:) Teuki...proč by asi chodil do gey baru!:) Prostě naprosto dokonelé!:)

2 Hatachi Hatachi | 6. července 2012 v 20:16 | Reagovat

Ůplně vidím tu atmosféru v tom baru...KangTeuk nalepeni na sobě a plouží parketem a KyuMin to jsou pařmeni,těm to jde samo.
Moc se tě ta povídka povedla. Bylo to tak ůžasné...naprosto dokonalé...

3 Teuki / Shanie Teuki / Shanie | Web | 6. července 2012 v 20:44 | Reagovat

Honeysku to bylo krásné, sříct takové romantické :D ^^ jako, Teukie a gay club? On? :D Jistě jistě! :D Já věděla, že je Kangin na kluky, hned od začátku, víš co byl takovej milej na miláčka :DD %) děkuji za ten yaoi v kanceláři, je to naprosto vzrušující :D prostě shodili všechny věci a rozdali si to, yatttáááá ~~ %) no, no %) :D
Moc děkuju prostě, i když sem na to musela čekat sto let, ty to znáš, že? :D Neasi! :D díky díky prcino!! :DD %)♥ mocňovci broučkovciii, a teď budu požadovat HeeTeuk, je ti to jasný?! Cha! Napíšu si do povídek na přání :PP hehe, hihi, haha ! :D takže jako! už se těš je ti to jasný?! A jako! Já chci mít první koment, proč to všichni komentují když je to pro mě?! Ne jako můžou, ale je to moje :( :D Už asi budu končit, připadám si trapně :DD Děkuji a páááá :DD :*

4 Lucy Uchiha Lucy Uchiha | Web | 6. července 2012 v 20:52 | Reagovat

Jůů ~ Tak tenhle pár nějak moc nesleduju, ale povedlo se ti to ^^ Vážně sladké :33

5 Mai Mai | Web | 6. července 2012 v 22:26 | Reagovat

Juuu to bolo tak krásne romantické...:D:D Oni sú spolu tak zlatí..:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama