Neul Paran high school Díl 1.

21. srpna 2011 v 17:46 | Kyu |  KyuMin


Název povídky: Neul Paran high school
Autor: Sungji
Fandom: Super Junior
Pairing: KyuMin (Kyuhyun/Sungmin)
Stručně: I střední škola může být zábnavná, když v ní jsou super lidé.

Pokračování:


Jednoho dne,když sem zase mířil do školy,jsem si uvědomil,že mám nějaké smíšené pocity.Od té doby,co jsem zahlédl toho roztomilého kluka,který se jen tak producíroval po zvonění po chodbě a já dostal školní trest a mu nikdo nic neřekl.Jen protože byl oblíbený a dokonce i učitele měl pod palcem.Stačilo jen,aby se na někoho usmál tím svým sladkým úsměvem,který má jen on a všichni mu hned leželi u nohou.Právě včas sem se vrátil do reality,abych se stihl vyhnout sloupu,který přede mnou stál.Obešel jsem ho,upravil si košili a zamířil do třídy plné namachrovaných týpků,podlézavých chytráků a normálních nudných lidí,jak jsem já.

V každé třídě je alespoň jeden oblíbený člověk,ze kterých se skládá parta oblíbených,kterou nazíváme SuJu.Zrovna u nás máme Eunhyuka-nejlepšího tanečníka na celé Paral střední a taky Donghaeho-nekrásnějšího z celé party SuJu.Ale nejzajímavější na nich je,že tiihle oblíbení kluci tvoří pár.Opravdoví zamilovaný pár.Říká se jim EunHae.Ale hlavním exponátem této party je...Sungmin.Nejroztomilejší kluk,který kdy existoval na Paral střední.Pokaždé,když projde chodbou,holky z něj omdlévají a kluci si v hloubi duše přejí být jako on.
"Hej ty,neviděl si náhodou Sungmina?" zeptal se mě najednou povědomí hlas.Otočil jsem se za sebe a uviděl Donghaeho,jak se netrpělivě usmívá.

"Ehm." odpověděl jsem zaskočeně.Nikdy předtím na mě nikdo ze SuJu nepromluvil.
"Tak co,zahlédl si ho někde?" zeptal se ještě jednou Donghae.Přikývl jsem a lehce se na něj usmál.
"Myslím,že byl někde na chodbě." odpověděl jsem nakonec.Donghae se zvedl,zamířil ke dveřím od třídy a naposledy se na mě usmál.Byl jsem unešený z toho,že někdo,jako on se mnou mluvil.
"Kyuhyune? Snad si nemyslíš,že pro něj něco znamenáš.Ani neví,jak se jmenuješ."prohlásila Ayeni a přisedla si ke mě.
"Děkuju,si vážně kamarádka." řekl jsem zklamaně.Už 3 roky jsem věděl,že je do mě Ayeni zamilovaná a že se snaží rozmmluvit mi kohokoli,kdo má o mě jen sebemenší zájem,ale tohle mě vážně naštvalo.Přece jenom to byl kluk.
"Ale víš,jak to myslím." prohlásila Ayeni a položila mi ruku na koleno.Divně jsem na ni podíval,oddělal jí ruku z mého kolena a přátelsky jí řekl:
"Jistě.Ale teď už bys měla jít na místo." Ayeni se na mě vražedně podívala,ale nic neřekla a šla si sednout na své místo.Konečně zazvonilo na první hodinu a já mohl bez rušení přenést své myšlenky zpátky na Donghaeho a Sungmina.Nedalo mi to,musel sem přemýšlet nad tím,proč se zeptal zrovna mě.Musel jsem ho něčím zaujmout.

"Ale čím?" ptal jsem se sám sebe.Bylo zajímavé nad tím uvažovat.Než jsem se nadál,byl konec vyučování a já za celou dobu přišel jen na to,že Donghae si mě vybral jenom tak.Mrzelo mě,že to neznamenalo něco víc,ale smířil sem se s tím.Sbalil jsem si knížky a zamířil ven z učebny,když v tom jsem do někoho vrazil.
"Omlouvám se." řekl jsem,aniž bych věděl komu.Pak jsem se konečně podíval vedle sebe a uviděl tam ležet...Sungmina.Rychle jsem se postavil a nabídlu mu ruku,abych mu pomohl vstát.Sungmin ji přijal a já ho vytáhl na nohy.Roztomile se na mě usmál.Vůbec nebyl tak namyšlený,jak sem si původně myslel.
"Díky.Jak se jmenuješ?" zeptal se mě najednou a tím přerušil mé trapné myšlenky.
"Cho...Cho KyuHyun." odpověděl jsem s úsměvem.

"Rád tě poznávám Kyuhyune.Jsem Lee Sungmin." řekl a potřásl si se mnou rukou.Roztomile se usmál a pořád si mě tak nějak divně prohlížel.
"Co děláš ve volném čase?" zeptal se mě po chvíli.
"Zpívám v kostele ve sboru." řekl jsem a trochu se zastyděl.
"Zajímavé." prohlásil,ale pořád si mě prohlížel.
"Co kdyby si mi dal své číslo a já se ti pak ozvu." Přikývl jsem a naťukal mu své číslo.Sungmin se na mě roztomile usmál a řekl:
"Tak zase někdy." zamával mi a odešel.Stál jsem tam ještě dalších 10 minut,jako přimražený.Nemohl jsem uvěřit tomu,že jsem právě dal své číslo Sungminovi- nejpopulárnějšímu klukovi na škole.Klukovi s nejroztomilejším úsměvem a nejkrásnější andělskou tváří.Pak sem se konečně vydal domů.Nebydlel jsem daleko a tak jsem se za chvilku objevil před naším domem.Vstoupil jsem dovnitř a hned uslyšel mamku,jak si zpívá při vaření.Zavřel jsem a nakráčel do kuchyně.

"Ahoj mami." řekl jsem a dal jí pusu na tvář.
"Ahoj zlato.Oběd bude za minutku." řekla a nahodila mateřský úsměv.Objal jsem ji ze zadu a pak si šel převléct školní uniformu.Jakmile jsem došel do svého pokoje a vytáhl si sešity s domácími úkoly,když v tom už mě mamka volala k obědu.Sešel jsem dolů,sedl si za stůl a mamka mi hned přinesla jídlo.
"Paráda,sushi." řekl jsem,usmál se na ni a pustil se do jídla.Po pár minutách jsem dojídal poslední sousto.
"Děkuju mami,umyju nádobí.Můžeš si jít odpočinout." řekl jsem a pomohl jí do postele.
"To je dobrý." řekl,usmála se na mě a lehla si.Pohladil jsem ji po čele a dal jí pusu na tvář.
"Kdyby si něco potřebovala,budu dole,zavolej." Mamka přikývla a já odešel dolů umýt nádobí.Napustil jsem si vodu a pustil se do práce,když v tom mi zazvonil mobil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 angel-teuki angel-teuki | Web | 21. srpna 2011 v 17:52 | Reagovat

další další další ! :D

2 Kyu Kyu | E-mail | Web | 21. srpna 2011 v 17:59 | Reagovat

ale prosím tě :D:D musíš chvilku počkat :D:*

3 Kira Kira | 23. června 2012 v 18:06 | Reagovat

Omoooo! Kyáááá nejlepší!! Ale takhle to neznám - skoro vždycky je Kyuhyun ten populární a úžasný kluk...WOW, konečně změna :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama